| Nezbednosti Dosti polibků a dosti objímání teď k nové hře jež neznudí šťasten buď když úd už nemá stání tu jiné schopnosti se v tobě probudí Srdce zadničky nechť ona zvedá od pupku tvého k ústům nahoru pak pomalu ať lehce připosedá držíc však stále zbytek praporu a uprostřed té krasojízdy umné ji náhle přitlač ke rtům svým a šeptej do ní řeči nerozumné až vše v ní řekne rozumím |